Rozhovor s MUDr. Robertem Procházkou, praktickým lékařem pro dospělé

Jak dlouho působíte na jesenické poliklinice?

V Jeseníku a na poliklinice působím od roku 2002, tedy bezmála 20 let. Troufám si tedy říct, že zdejší prostředí znám. Působím jako praktický lékař pro dospělé s klientelou kolem dvou tisíc lidí z Jeseníku a blízkého okolí (Česká Ves, Domašov, Lipová Lázně, Bukovice). Na částečný úvazek vypomáhám v Jesenické nemocnici jako praktický lékař pro dospělé. Zde jsem v loňském roce například zachraňoval obvod, kde vypadl akutně lékař. Pracuji rovněž na pohotovosti v Jeseníku, zakládal jsem očkovací centrum v nemocnici a od léta jsem garantem očkovacího centra na poliklinice.

Zůstaňme u očkovacího centra na naší poliklinice. Jak si vede?

Provoz jsme zahájili v květnu a takový boom byl před prázdninami, kdy řada lidí zjistila, že vakcínu bude potřebovat nejen k ochraně vlastního zdraví, ale také aby mohli cestovat do zahraničí. Druhý vrchol byl ve druhé polovině prázdnin, kdy bylo očkování umožněno i dětem od 12 let. V tu chvíli se k nám jako garant pediatrie připojila i moje žena (MUDr. Procházková). Třetí vrchol zájmu očekávám v krátké době, kdy budou umožněny třetí posilovací dávky vakcíny.

Jak je to s dětmi do 12 let?

Mám informace, že děti do 12 let zkouší experimentálně očkovat Slovensko, je to zatím léčba „off label“. Nyní už bylo zažádáno o registraci vakcíny pro děti od 6-12 let, probíhá schvalovací proces.  Já se vždy snažím naslouchat epidemiologům, ale bohužel u nás v České republice se snaží být těch epidemiologů asi 8 milionů. A podle toho to taky tak vypadá, a proto jsme chvíli byli nejhorší na celém světě v Covidu-19. Rozvolnění před Vánoci byla podle mě obrovská politická chyba, která stála životy odhadem 15000 spoluobčanů

Jak to podle vás bude s covidem vypadat dál?

Zatím si myslíme, že epidemie se do budoucna bude týkat hlavně těch neočkovaných. Ale asi jen do určité míry, protože Covid-19 je podobně jako chřipka RNA virus a má bohužel tu vlastnost, že mutuje. Pak nemusí zabírat současné vakcíny, také imunitní paměť postupem času „vyprchává“. Z toho důvodu se zejména pro rizikové skupiny, zdravotníky a pracovníky v sociálních službách doporučuje ta zmíněná třetí dávka.

Jaké vakcíny jsou pro třetí dávku vhodné resp. k dispozici?

Třetí dávka je povolena vakcínami Pfizer a Moderna (výrobní názvy Comirnaty a Spikevax).

Jste jeden z nemnoha praktických lékařů, kteří začali očkovat hned, jakmile to bylo možné…

Ano, bylo to hned začátkem března 2021. K dispozici tehdy byla praktikům jen vakcína Astra-Zeneca, kterou vůbec nepovažuji za špatnou vakcínu, ale provázela ji tehdy negativní kampaň, poplatná pravděpodobně politické a ekonomické objednávce, protože se jednalo o britsko - švédské konsorcium. Díky ekonomické válce mezi EU a Velkou Británií tak ztratila kredit, což si myslím pověsti vakcíny zbytečně uškodilo.

Vraťme se k jesenické poliklinice a vašem působení zde. Můžete srovnávat. Jak vnímáte změny za poslední dva roky, které realizuje nový majitel?

Veškeré změny, i když mohou působit dočasný diskomfort přijímám s povděkem, protože 20 let obrazně řečeno na tu polikliniku minimálně 20 let nikdo nesáhl a prováděly se jen nejnutnější opravy. Stavební úpravy a rekonstrukce vedou k lepšímu komfortu pacientů, lékařů a sester.

Došlo ke znovuotevření ambulance RTG s nejmodernějším, kvalitním přístrojem. To je předpokládám také dobrá zpráva?

To jsem přivítal velmi, RTG pracoviště vidím jako zásadní pro fungování chirurgických oborů a pneumologie. Taky jsem se o to z pozice předsedy okresní lékařské komory trochu zasloužil. Pomáhal jsem schvalovat personální a technické vybavení pracoviště rentgenu. Po nečekané havárii krátce po otevření jsem byl poněkud zoufalý, že rentgen opět nebude, ale naštěstí se majiteli podařilo provoz znovu obnovit.

Z pozice předsedy lékařské komory okresu Jeseník, jak hodnotíte současný stav zdravotnictví?

Česká lékařská komora už minimálně deset let upozorňuje, že populace lékařů a sester stárne a že nás čeká demografická katastrofa, která se bohužel přibližuje mílovými kroky. Epidemie COVID 19 naplno demaskovala tuto blížící se katastrofu a nedostatek zdravotnických pracovníků začal být opravdu akutní.

Říká se, že například nedostatek sester je i nastavením zdravotnického školství. Po absolvování střední zdravotnické školy je potřeba studovat ještě nástavbu resp. vyšší odbornou školu…

Souhlasím, je to jeden z důvodů. Nicméně všechno zlé je pro něco dobré. Kovidová situace vyburcovala řadu lidí k tomu, aby přemýšleli o svém povolání, které profese budou do budoucna důležité a které méně. Zvýšil se i zájem o střední a vyšší zdravotnické školy.

Zpět k vaší ordinaci praktického lékaře pro dospělé. Z vaší zkušenosti, změnil Covid-19 chování lidí? Sledujete změnu ve skladbě diagnóz?

Covid-19 změnil hodně. Zhruba 10–20 procent pacientů po covidu uvádí trvalé následky, ať už psychického rázu (poruchy spánku, deprese, úzkosti) i fyzického rázu (špatně se jim dýchá, nejsou tak výkonní, dekompenzují se chronické nemoci). Díky lockdownům zmizel u mnohých návyk na fyzickou aktivitu, lidé přibírají na váze, je to bludný kruh.

Před zimním obdobím bývalo tradiční očkování proti chřipce. Jaká je situace na tomto poli?

Máte pravdu, chřipka je sezónní záležitost. Pravidelně jsme v tomto období naočkovali u nás v ordinaci proti chřipce zhruba 400 lidí, což se může jevit jako slušné číslo. V Česku je ale proočkovanost nízká, zhruba 5–10%, v EU kolem 30%. Chřipka je podceňované onemocnění. Chřipka také není „rýmečka“. Kdo dostane chřipku v pozdějším věku, mívá obdobné potíže jako po kovidu, jen dříve se to marginalizovalo a lidé to sváděli na jiné chronické potíže. Chřipka není banalita. Snažíme se o tom přesvědčovat lidi. Česká vakcinologická společnost doporučuje společně s třetími dávkami očkovat i chřipku. Loni žádná chřipková epidemie nebyla díky rouškám, ale bez roušek a s návratem lidí do uzavřených prostor ji lze opět očekávat. Každý rok zemře na chřipku v ČR zhruba 1500 lidí, což je více než úmrtí při dopravních nehodách (cca 500). Nehody řeší každý, u chřipky mi to tak nepřipadá.

Jak vidíte po tom, čím jsme si prošli, současný stav boje s kovidem?

Potýkání se s kovidem postoupilo z roviny medicínské do roviny morální a etické. V dnešní době se může očkovat prakticky každý, takže se kompetentní mozky začínají zabývat otázkou, jak má společnost pohlížet na ty, kteří bez závažného zdravotního důvodu to očkování odmítají… Epidemie tak bude pro neočkované a můžeme tady mít opět tisíce vážně nemocných i v kritickém stavu. Nechci strašit, ale matematika je neúprosná a máme neblahé zkušenosti z loňského roku. Je otázka, jak pohlížet na to, kdyby nastalo omezení společnosti a firem tedy tvrdý lockdown kvůli těmto nezodpovědným lidem. Kdyby se opět plnily nemocnice a umírali lidé.

Očkování bylo na začátku velmi administrativně náročné a přihlásit se bylo velmi složité. Nemyslíte, že to mohla být pro mnohé bariéra?

Ano, bylo to složité, ale tyto bariéry už dávno zmizely. Vyslyšel jsem prosbu prezidenta lékařské komory, abychom vyjeli zejména za staršími lidmi a přesvědčovali je, aby se nechali naočkovat. Skutečně se do center nemuseli mít, jak dostat. Tam vidím prostor, s podporou starostů, politiků i odborné veřejnosti. Pokud se nám podaří přesvědčit i jen desítky lidí, bude to mít smysl a v zimě nám nezahltí nemocnice. Nicméně myslím si, že kdo chtěl, už tu vakcínu má. Čistě statisticky je vakcinologie nejúspěšnější obor medicíny zachraňující nejvíce lidí. Umožňuje navíc dožití ve zdraví, ať se to komu líbí nebo ne.

Děkujeme za rozhovor.